close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

J.R.R. Tolkien

Nedokončené příběhy /The Unfinished Tales/

14. února 2013 v 12:55 | >>Rock Girls<< | píše:Týna

Nedokončené příbehy - John Ronald Reuel Tolkien


Žánr: Sci-fi a fantasy - Povídky
Rok vydání: 2006, počet stran: 477
Nakladatelství: Slovart
Překlad: Otakar Kořínek
Rok vydání originálu: 1980

V originále: The Unfinished Tales

Nedokončené příběhy Númenoru a Středozemě jsou souborem vyprávění, jež pokrývají celé časové pásmo od prehistorických Starých časů Středozemě, detailně popisovaných v Silmarillionu, až po Válku o Prsten, již vrcholí v trilogii Pán prstenů. Netvoří ucelený dějový proud, ale nabízejí čtenáři ojedinělou možnost seznámit se s pozdějšími či podrobnějšími verzemi příběhů, s nimiž se již setkal v předchozích dílech, nahlédnout do procesu Tolkienovy tvorby a znalost již známých dějů obohatit o dosud nepublikovaná pojednání a zlomky vyprávění.
"Ti, kterým se kniha líbí jen jako 'historický román' a 'neobjasněné pohledy' pro ně připívají k literárnímu účinku, dodatky prostě nevezmou na vědomí a učiní dobře," napsal r. 1955 J. R. R. Tolkien o závěrečné části trilogie Pán prstenů. Nedokončené příběhy lze naopak doporučit těm, kteří si se zájmem přečtou Gandalfovo vyprávění o tom, jak se stalo, že poslal trpaslíky na slavný dýchánek u Bilba Pytlíka v Dně pytle, fascinující líčení povstání Pána Vod Ulma z moře ve Vinyamaru nebo detailní popis Bitev u Brodů přes Želíz a vojenské organizace Rohanských jezdců.
Obsáhlý svazek, zahrnující rovněž podrobnou verzi legendy o Túrinu Turambarovi, příběh Aldariona a Erendis, který se jako jediný zachoval z dob před Pádem Númenoru, či pozoruhodná pojednání o Řádu čarodějů a palantírech, z autorovy pozůstalosti uspořádal a komentářem a poznámkami vybavil Tolkienův syn Christopher, který je také autorem rozsáhleho informativního rejstříku a zdokonalené velké mapy Středozemě.

OBRÁZKY:




_______________________________________________________________________________________

OBSAH:

První věk
O Tuorovi a jeho příchodu do Gondolinu - rozšíření části kapitoly O Tuorovi a pádu Gondolinu ze Silmarillionu.
Narn i Hîn Húrin - příběh Húrinových dětí, významné rozšíření kapitoly O Túrinu Turambarovi ze Silmarillionu, sloučením příběhů ze Silmarillionu a Nedokončených příběhů vznikla prozatím poslední Tolkienova kniha Húrinovy děti.
Druhý věk
Popis ostrova Númenoru - podrobný popis uspořádání ostrova Númenoru.
O Aldarionovi a Erendis - námořníkova žena - jediný vytvořený ucelený příběh o Númenoru před jeho pádem.
Elrosova linie: králové Númenoru - stručné životopisy númenorských králů, Númenor směřuje od nadějného začátku k velmocenskému postavení až k tragické zkáze, přesto má každý númenorský král svůj vlastní příběh, ukázka toho, jak nesmírnou pozornost svému světu Tolkien věnoval.
Příběh Galadriel a Celeborna - koncepčně složitý příběh, sahající od počátku světa až do Třetího věku, Tolkien navíc vytvořil několik protichůdných verzí.
Třetí věk
Pohroma na Kosatcových polích - popis bitvy na Kosatcových polích z počátku Třetího věku, v níž Isildur ztratil Prsten.
Cirion a Eorl a přátelství Gondoru a Rohanu - rozšíření příběhu o uzavření spojenectví mezi Gondorem a Rohanem, jehož krátká verze se objevuje v dodatcích k Návratu krále.
Výprava k Ereboru - podrobné informace o pozadí Hobita, vysvětlení, jak došlo k tomu, že Thorin s sebou vzal na trpasličí výpravu hobita; opět jde o rozšíření krátké verze z dodatků k Návratu krále.
Honba za Prstenem - několik krátkých příběhů, popisujících pohyby nazgûlů při pronásledování Froda s Prstenem.
Bitvy u brodů přes Želíz - podrobný popis dvou bitev mezi Rohanem a Železným pasem, které jsou zmiňovány ve Dvou věžích, ale není tam o nich více údajů, protože se jich neúčastnila žádná z hlavních postav. V bitvách přišel o život Théodred, jediný syn krále Théodena.
Čtvrtá část
Čtvrtá část zahrnuje několik pojednání.
Drúadané - pojednání o zvláštní rase pitvorných, ale statečných lidí, jejichž poslední zbytek ve Třetím věku přežíval na hranicích Gondoru a významně pomohl králi Théodenovi při jeho tažení do bitvy na Pelennorských polích.
Istari - pojednání o řádu Istari - čarodějů, kteří přišli do Středozemě na pomoc v boji proti Sauronovi. Největšími z nich byli Gandalf a Saruman.
Palantíry - pojednání o Vidoucích kamenech, které se poprvé objevují ve Dvou věžích.

Návrat krále /The Return of the King/

13. února 2013 v 9:11 | >>Rock Girls<< | píše: Týna

Návrat krále - John Ronald Reuel Tolkien

Série: Pán prstenů
Žánr: Sci-fi a fantasy - Romány
Rok vydání: 2007, počet stran: 508
Nakladatelství: Argo
Překlad: Stanislava Pošustová
Rok vydání originálu: 1955
Ilustrace/foto: Alan Lee

V originále: The Return of the King

Závěrečná část trilogie o kouzelném prstenu a osudech hobita Froda. Síly dobra se spojují a vítězí po mnoha bitvách nad zlem. Hobit Frodo plní své poslání za pomoci svého sluhy a přítele Sama. Ale i mezi hobity se vloudilo zlo a stateční malí hrdinové se s ním nakonec přes všechna úskalí dokážou vypořádat. Tento díl je doplněn letopisy, rodokmeny, a rejstříkem ke všem částem. Navazuje na titul Dvě věže.

OBRÁZKY:




_________________________________________________________________

OBSAH:

Kniha pátá
Na počátku páté knihy přijíždí Gandalf s Pipinem do Minas Tirith, hlavního města Gondoru. Gondorská říše je v tíživé a stále se zhoršující situaci, neboť Sauron, bez ohledu na to, že ještě nezískal Jeden prsten, hodlá válkou přemoci ostatní obyvatele Středozemě a vybudovat v ní vlastní neomezené panství a jako první hodlá zaútočit na Gondor jakožto na nejmocnější z jeho odpůrců a rovněž kvůli dávné zášti (o tom v Silmarillionu). Gondor potřebuje zoufale spojence, a tak se Aragorn, zatímco Gandalf s Pipinem cestují do Minas Tirith, vydává do rohanského horského průsmyku na Stezky mrtvých, kde dlí stínové vojsko duchů bojovníků, kteří v jedné dávné válce porušili přísahu.
Aragorn je nyní vyzve, aby mu pomohli a tak odčinili dávnou vinu. Stínoví bojovníci porazí na jihu Gondoru Sauronovy spojence, korzáry, kteří vázali gondorské síly na jihu jejich říše a oslabovali tak hranici s Mordorem. Ve stejnou dobu se na pomoc Gondoru chystají i Rohirové. Než však pomoc stihne dorazit, Sauronovo vojsko opustí Mordor a oblehne Minas Tirith. V jeho čele je kapitán Prstenových přízraků, Pán nazgûlů. Jeho však zanedlouho zabije rohirská dívka Éowyn (neteř Théodena) a vzápětí dorazí i pomoc od Rohirů a gondorských vojsk jihu. První Sauronův útok je odražen, je však jasné, že Sauron tím oslaben nebyl, zatímco Gondor přišel o mnoho sil. Gandalf se od Faramira dozví o jeho setkání s Frodem a rozhodne se odlákat Sauronovu pozornost od něj, neboť Frodova pouť je jediná naděje svobodných národů Středozemě. Gondorští proto shromáždí vojsko největších bojovníků a vydají se k Černé bráně Mordoru, na opačnou stranu, než kudy se vydal k Orodruině Frodo. Sauron se domnívá, že ve vojsku je Jeden prsten a že výprava má za cíl ho svrhnout a nositele prstenu nastolit novým pánem; vrhne proto proti Gondorským největší vojsko, jaké má v záloze, a přes úporný odpor se na stranu tohoto vojska začne klonit vítězství.

Kniha šestá
Šestá kniha začíná Samovou snahou osvobodit Froda ze skřetího zajetí. To se mu také podaří a oba hobiti se v přestrojení za skřety vydávají do nitra Sauronovy říše Mordoru směrem k hoře Orodruině. Cestou jsou málem odhaleni, neboť narazí na oddíl skřetů a jeho velitel je považuje za uprchlé skřety. Donutí je proto zařadit se do oddílu, který směřuje k severní hlavní bráně, odkud má spolu s dalšími zaútočit na blížící se Gondorské vojsko. U brány se v nastalém zmatku nicméně oba hobiti vytratí a vydají se opět ke svému cíli. Froda již velmi unavuje dlouhá cesta, jeho únavu umocňuje i staré zranění na Větrově a břemeno samotného prstenu, jehož moc se s přibližováním k místu jeho vzniku zvětšuje. K dovršení všeho zjistí, že je stále pronásleduje Glum a touží se prstenu zmocnit. Když nakonec Frodo dorazí k hoře a vstoupí do Puklin osudu, podlehne moci prstenu a místo zničení jej prohlásí za svůj. To si okamžitě uvědomí Sauron v nedaleké Barad-dûr a pošle k hoře Prstenové přízraky, kteří právě bojují u Černé brány Mordoru s gondorským vojskem. Osud Středozemě se zdá být zpečetěn, neboť Frodo by ani s prstenem nebyl schopen nazgûlům vzdorovat, zasáhne však Glum. V šílené snaze zmocnit se prstenu Froda přepadne a odkousne mu prst i s prstenem, v radosti nad znovunabytím prstenu však ztratí rovnováhu a zřítí se do ohně Hory osudu i s prstenem. Frodovo poslání tak nakonec přece dojde naplnění. V okamžiku, kdy prsten dopadne do ohně hory, se Sauronova věž zřítí, Sauronova vojska jsou ochromena a Sauron sám se změní v bezmocného ducha, který zmizí do dáli.
Závěrečné kapitoly líčí, jak je obnoveno panství Gondoru nad celou západní Středozemí a jak opět nastoupí král (odtud název třetího dílu), jímž je Aragorn (Elessar). Na samém konci se všichni čtyři hobiti vracejí do Kraje, který však není takový, jaký jej opouštěli. V Kraji se po svém vyhnání z Orthanku usadil Saruman s Červivcem a hobity si zotročil. Frodovi s přáteli se však podařilo Kraj osvobodit. Gríma Červivec již nechtěl Sarumanovi sloužit a zabil ho, sám pak byl zabit hobity. Román končí konstatováním, že Třetí věk Středozemě skončil a začíná Čtvrtý věk, panování lidí.

Dvě Věže /The Two Towers/

12. února 2013 v 10:26 | >>Rock Girls<< | píše: Týna

Dvě věže - John Ronald Reuel Tolkien


Série: Pán prstenů
Žánr: Sci-fi a fantasy - Romány
Rok vydání: 2006, počet stran: 384
Nakladatelství: Argo
Překlad: Stanislava Pošustová
Rok vydání originálu: 1954

V originále: The Two Towers

Druhý díl světoznámé trilogie, zaujímající dnes čelné místo v klasické světové fantasy. Druhá část Pána prstenů vypráví, jak se vedlo každému členu Společenstva Prstenu od jeho rozbití až do příchodu Velké tmy a propuknutí Války o Prsten, o níž se bude vyprávět ve třetí a poslední části. Ilustracemi knihu opatřil dosud nepřekonaný "tolkienovský" ilustrátor Alan Lee.

OBRÁZKY:

¨


______________________________________________________________________________

OBSAH:

Aragorn s Legolasem a Gimlim sledují skřety, kteří unáší Smíška a Pipina na západ do Železného pasu, sídla zlého čaroděje Sarumana. Než se jim podaří je dostihnout, skřeti jsou pobiti jezdeckou družinou Rohirů, obyvateli Rohanu, království, přes jehož území skřeti putují. Zajatí hobiti během bitvy nepozorovaně uniknou a dostanou se do blízkého lesa Fangornu, který je domovem entů, stromům podobných bytostí, které les opatrují. Na jednoho enta jménem Stromovous Smíšek s Pipinem narazí. Svým příchodem přimějí enty se sejít a reagovat na situaci, která se jich dotýká nepřátelským jednáním Sarumana, jehož sídlo s Fangornem sousedí.
Aragorn s přáteli narazí na rohanskou družinu vedenou Éomerem, synovcem rohanského krále Théodena. Od nich se dozví o pobitých skřetech. Při prohledávání bojiště zjistí, že Smíšek s Pipinem prchli do Fangornu, a vydávají se za nimi. Zakrátko však narazí na Gandalfa, který v souboji s balrogem zemřel, ale nyní se vrací na svět ještě silnější, aby splnil svůj úkol - jako Gandalf Bílý. Ten jim oznámí, že jejich přátelé jsou v bezpečí a dalšího hledání není třeba. Společně se vydávají do rohanského hlavního města Edorasu. Rohanský král Théoden je v zajetí vlivu svého rádce Grímy Červivce, ve skutečnosti Sarumanova sluhy, který má Rohiry udržet v Sarumanově vlivu. Gandalf zlomí Sarumanovo kouzlo a Theodén je opět svým pánem. Mezitím přichází zpráva o útoku Sarumanovy skřetí armády postupující ze Železného pasu. Od Grímy a Sarumana osvobozený Théoden rozhodne, že Rohirové se před Sarumanovým vojskem ukryjí ve staré rohanské pevnosti Hláska v Helmově žlebu a v ní se budou bránit. Hláska je považována za nedobytnou.
Frodo se Samem nedlouho po rozpadu Společenstva narazí na Gluma, tvora, který vlastnil Jeden prsten před Bilbem (blíže o tom v Hobitovi). Glum sledoval Společenstvo od Morie, kde přebýval, neboť toužil prsten získat zpět. Sam jej chce zabít, ale Frodo v Glumovi vidí to, co by se stalo z něj samotného, pokud by Prsten nosil příliš dlouho. Podaří se mu Gluma zkrotit a přiměje ho, aby mu ukázal cestu do Mordoru, kde již podle vlastních slov jednou byl. Glum Froda se Samem vede k Černé bráně Mordoru, Sauronovy říše (obklopené horami), ta je však silně střežena. Glum pak nabídne další cestu dále na jihu. Při jejím hledání narazí hobiti s Glumem na družinu Faramira, Boromirova bratra, který v tamní končině hlídá východní hranici Gondoru před Sauronovými zlými služebníky. Faramir Froda se Samem objeví a zajme, neví však, o koho se jedná, a než to zjistí, rozhodne se je vzít s sebou. Glum, který v okamžiku zajetí s Frodem a Samem nebyl, družinu z povzdálí sleduje. Faramir na to ovšem přijde a pod hrozbou, že Gluma nechá zastřelit, přiměje Froda, aby jej zavolal k sobě a Faramirovi vojáci jej tak mohli snadno zajmout. Frodo Glumovi sice takto zachránil život, Glum si ovšem myslí, že ho Frodo zradil a rozhodne se pomstít. Po Glumově zajetí Faramir pochopí, že Frodo nese Jeden prsten, a přes Frodovy námitky se rozhodne hobity převézt do Minas Tirith, ke svému otci, správci Gondoru Denethorovi, v přesvědčení, že se mu do ruky dostala zbraň, která může vyhrát válku.
Rohirové se uchýlí do Hlásky. Spolu s nimi je tam i Aragorn, Gimli a Legolas. Gandalf se vydal na sever za Éomerem a jeho jezdci, nevrátí se však dříve než za úsvitu pátého dne. Na poslední chvíli do Hlásky dorazí také oddíl elfských lučištníků pod vedením kapitána Haldira. Krátce poté je Hláska obklíčena skřety. Je čtvrtý den od odjezdu Gandalfa a pro obránce pevnosti začíná dlouhá noc. Ukáže se, že Saruman svou armádu na útok proti Hlásce dobře připravil. Pomocí nálože střelného prachu skřeti prorazí Žlebovou zeď a začnou útočit na samotnou Hlásku. Hodiny ubíhají a přes hrdinný odpor obránců je situace stále zoufalejší. Vstupní brána se pod náporem pomalu rozpadá a obránců na hradbách ubývá. Aragorn nakonec přesvědčí krále Theodéna k zoufalému výpadu. Ve chvíli, kdy obránci vyráží z brány pevnosti přichází úsvit a s ním i Gandalf, Éomer a jejich jezdci. Současný útok ze dvou směrů skřety zaskočí a jejich armáda je rozprášena.
Entové se radí a nakonec do války jít odmítnou. Stromovous míní odnést Smíška s Pipinem na severozápadní okraj Fangornu, co nejblíže jejich domovu. Hobiti jej však lstí zavedou do blízkosti Železného pasu. Když Stromovous vidí spoušť způsobenou Sarumanem - dílny vyzbrojující jeho armádu spotřebovávají spoustu dřeva - přivolá další enty a jejich hněv nad Sarumanem konečně přeteče. I s oběma hobity se vydávají na pochod k Sarumanovu sídlu, věži Orthanku, stojící uprostřed kruhu skal v Železném pasu. Saruman vyslal svou armádu proti Rohirům, entové jej tedy zastihnou nepřipraveného. Protrhnou přehradu na říčce nad Orthankem a okolí věže je zaplaveno. Saruman je ve své věži uvězněn.
Když Faramir se svým oddílem dorazí do Osgiliathu, bývalého hlavního města Gondoru na řece Anduině, je město napadeno Sauronovou armádou v čele s Prstenovým přízrakem, který cítí přítomnost Prstenu. Faramir konečně prohlédne a nechá hobity pokračovat dál v cestě. Hobiti pod Glumovým vedením dojdou nakonec k průsmyku, kudy vede cesta do Mordoru. Glum ale chystá zradu. Stále touží získat zpět Jeden prsten a doufá, že se Froda zbaví s pomocí Oduly, obrovské pavoučice, která tunely obývá.

Společenstvo Prstenu /The Fellowship of the Ring/

11. února 2013 v 18:58 | >>Rock Girls<< | píše: Týna

Společenstvo Prstenu - John Ronald Reuel Tolkien


Série: Pán prstenů
Žánr: Sci-fi a fantasy - Romány
Rok vydání: 2006, počet stran: 474
Nakladatelství: Argo
Překlad: Stanislava Pošustová
Rok vydání originálu: 1954

V originále: The Fellowship of the Ring

Nechme se okouzlit strhujícím příběhem kouzelného prstenu, který hraje klíčovou roli v boji dobra a zla v dávné Středozemi. Nechme se pohltit Středozemí, obdivujme se zoufalému hrdinství malého hobita, který jediný se může pokusit donést temný prsten tam, kde bude možné ho zničit, strachujme se, že by snad svůj úkol splnit nedokázal a nezachránil Středozemi před přílivem tmy, která by její obyvatele uvrhla do otroctví a beznaděje. Nechme se okouzlit - Pán prstenů nám tu možnost dává, nezávisle na tom, jestli jsme seriózní dospělci nebo dychtivé a naivní děti. První díl trilogie s podtitulem "Společenstvo prstenu".

OBRÁZKY:




_______________________________________________________________________

OBSAH:

Kniha první
Na počátku příběhu se hobit Frodo, synovec a dědic Bilba Pytlíka, dozví od čaroděje Gandalfa, že jeho prsten, který zdědil po Bilbovi (jak ten jej nabyl, se popisuje v předchozí části příběhu, v knize Hobit), považovaný jím za víceméně hračku, je ve skutečnosti Jeden prsten, který si kdysi vyrobil Temný pán Sauron a nechal do prstenu přejít značnou část své moci, aby si s jeho pomocí podrobil obyvatele Středozemě, především elfy. Dozví se, že Sauron byl kdysi dávno poražen a prsten mu byl odňat, nyní však opět získal svou ztracenou moc a touží Jeden prsten získat zpět. Je pravděpodobné, že se již Sauron dozvěděl o Bilbovi, a proto musí Frodo opustit Kraj, aby se Prstenu Sauron nezmocnil. Frodo se spolu se svým zahradníkem Samvědem Křepelkou (Samem) a přáteli Smělmírem Brandorádem (Smíškem) a Peregrinem Bralem (Pipinem) vydává na Gandalfovu radu do elfské pevnosti Roklinky, kam Sauronova moc nesahá a kde se má rozhodnout o dalším osudu Prstenu.
Brzy je odhalí Černí jezdci, Prstenové přízraky, Sauronovi služebníci, a hobiti jsou nuceni celou cestu prchat před jejich pronásledováním. Přes další nebezpečí (málem podlehnou zlému duchu mohyly v Mohylových vrších) se dostanou do městečka Hůrky, kde se seznámí s Aragornem, dědicem starobylé lidské říše Gondor na jihu Středozemě, jenž se však hobitům představí jako hraničář Chodec. Aragorn nabídne hobitům pomoc s cestou do Roklinky. Tam skutečně dorazí, i když jsou cestou na vrchu Větrově téměř polapeni Prstenovými přízraky; Frodo je těžce zraněn (v Roklince je opět uzdraven, ne však zcela).

Kniha druhá
V Roklince uspořádá pán Elrond poradu, jíž se zúčastní elfové, lidé, trpaslíci, Frodo se svými hobitími přáteli a čaroděj Gandalf. Elrond přítomným vypoví příběh Prstenu a v následné debatě, jak s ním naložit, je rozhodnuto, že jediný způsob, jak zamezit, aby se kdy opět dostal do Sauronovy moci, je zničit ho na místě, kde byl vyroben, tedy v srdci Sauronovy říše Mordoru v Puklinách osudu, průrvě ohnivé hory Orodruiny, (Hory osudu). Protože se nikdo nechce dobrovolně do tak nebezpečného místa vydat, nabídne se nakonec Frodo.
Jeho nabídka je přijata a jsou mu ustanoveni společníci mající mu pomáhat na cestě: všichni jeho hobití přátelé, Aragorn, Gandalf, elf Legolas, trpaslík Gimli a Boromir, syn vládnoucího správce Gondoru. Družinu (Společenstvo Prstenu) zavede cesta do starobylé, nyní opuštěné podzemní trpasličí říše Morie, kde probudí démona z dávných časů, balroga (původ tohoto démona je vysvětlen v Silmarillionu). Gandalf, dosavadní vůdce výpravy, se v souboji s balrogem zřítí do propasti, zbylí členové družiny uniknou do elfské lesní říše Lothlórien. Jeho vládce Celeborn s chotí Galadriel poskytnou výpravě pomoc, družina dále putuje po Velké řece Anduině divočinou na jih směrem ke gondorské říši.
Před Rauroským vodopádem jsou poutníci nuceni opustit řeku, při tom se Boromir pokouší Frodovi sebrat prsten, po němž během cesty zatoužil. Vzápětí je družina napadena skřety, plemenem ohavných služebníků Saurona (o jejich původu vypráví Silmarillion), tito jsou však ve službách čaroděje Sarumana. Děj končí, když se Frodo rozhodne po zkušenosti s Boromirem jít do Mordoru sám (se Samem), aby Jeden prsten nepokoušel i ostatní.

Hobit /The Hobbit or There and Back Again/

9. února 2013 v 18:50 | >>Rock Girls<< | píše:Týna

Hobit - John Ronald Reuel Tolkien


Žánr: Sci-fi a fantasy - Romány
Rok vydání: 2007, počet stran: 232
Nakladatelství: Slovart
Překlad: Otakar Kořínek
Rok vydání originálu: 1937

V originále: The Hobbit or There and Back Again

Hobit je kniha spojená s trilogií Pán Prstenů. Autor, povzbudený čtenářským úspechem, který následoval po vydaní Hobita (první vyšel v roku 1937), sa rozhodl pokračovat v příbězích Středozemě a rozšířiť je; tak sa zrodil trojdílny román Pán Prstenů a Silmarillion. Zdrojem spisovatelovy inspirace byly řecká, římská, keltská a anglosaská mytologie, artušovské, karolínske a germánske legendy. V jeho díle sa projevilo všechno, čím byl: tvořivým spisovatelem, historikem, etnografem, znalcem mýtů, geografem, filozofem, umělcem a oddaným kresťanem. Tolkienovo vypravěčské mistrovství spočíva ve vytvoření vlastní, originální mytologie.

OBRÁZKY:




________________________________________________________________________________________________

OBSAH:

Jednoho dne potká hobit jménem Bilbo Pytlík čaroděje Gandalfa, který proti jeho vůli přivede do jeho nory (hobiti bydlí většinou ve velkých podzemních norách a Bilbo jako relativně zámožný hobit vlastní jednu z nejlepších) společenství trpaslíků a označí Bilba za vynikajícího lupiče. Takto začíná dobrodružná výprava za získáním pokladu, o který trpaslíky připravil drak Šmak. Cestou k Osamělé hoře potkává výprava zlobry, kteří je málem snědí, navštíví překrásný a obrovský dům (je to dům složen z více částí a domů) kterému se říká "poslední domácký dům" (last homely house) Roklinku, kde žijí mocní a tajemní elfové, a poté, při obtížném přechodu hor, dojde k velmi důležité události. Výprava je zajata skřety.
Při zběsilém úprku po zásahu Gandalfa se Bilbo ztratí. V podzemní tmě se postupně doplazí až na samé dno jeskynního systému, kde narazí na prsten pohozený na zemi a následně na Gluma. Glum byl podle všeho kdysi také hobitem, ale měl u sebe něco, co mu dávalo dlouhověkost a zároveň jej to ničilo. Měl prsten, který mu umožňoval stát se neviditelným. Po hádankách ve tmě, při kterých jde Bilbovi o život, a útěku před Glumem objeví Bilbo tajemství prstenu, nebo si to alespoň myslí.
Po shledání s ostatními se výprava dává na útěk před rozezlenými skřety a zachrání se až díky pomoci obrovských orlů. Po návštěvě u Medděda se od výpravy odděluje Gandalf a trpaslíci společně s Bilbem vcházejí do Temného hvozdu. Zde se Bilbo poprvé opravdu vyznamená, překoná totiž svůj strach a s pomocí prstenu a Žihadla, jak říká své dýce, zažene velké pavouky. V týž okamžik jsou všichni kromě Bilba zajati místními elfy, kteří nemají trpaslíky rádi a navíc jim trpaslíci odmítají sdělit cíl své výpravy. Jak jinak, Bilbo opět pomůže a trpaslíci se nakonec dostávají ze zajetí. Výprava tedy může pokračovat.
Nakonec se všichni úspěšně dostanou k hoře, kde sídlí drak. Drak není žádný hlupák a kdyby s sebou neměli Bilba, sotva by se kdy k pokladu dostali. Ve své pýše udělá drak velkou chybu, díky níž je nakonec zabit při útoku na vodní město, které ale velmi poškodí. Trpaslíci mají jednu vrozenou vlastnost, přímo milují zlato a drahokamy, odmítají oprávněný nárok lidí na podíl, který by pokryl způsobené škody a dokonce již zahájí válku mezi lidmi a elfy na jedné straně a trpaslíky na druhé rozhodnuti nevzdat se ničeho ze svého pokladu.
Naštěstí se v tento okamžik opět projeví Bilbo jako velmi moudrý, na scéně se opět objevuje Gandalf a také spousta skřetů. Při obraně padne mnoho lidí, elfů a trpaslíků. Všichni si vzájemně odpustí a Bilbo se s dílem dračího pokladu úspěšně vrací domů. Doma jej ovšem čeká jedno malé překvapení.

Silmarillion /The Silmarillion/

8. února 2013 v 12:14 | >>Rock Girls<< | píše: Týna

Silmarillion - John Ronald Reuel Tolkien

Žánr: Sci-fi a fantasy - Romány
Rok vydání: 1992, počet stran: 319
Nakladatelství: Mladá fronta
Překlad: Stanislava Pošustová
Rok vydání originálu: 1977

V oroginále: The Silmarillion
Tolkienův Silmarillion popisuje První věk světa - jeho samozřejmou součástí je tedy vyprávění o vzniku Středozemě, o její mytologii, nejstarší historii a v neposlední řadě také o národech, jež ji obývaly v dobách předcházejících ději trilogie Pán prstenů.

OBRÁZKY:




___________________________________________________________________________________

OBSAH:

Silmarillion Silmarillion se skládá z několika částí: Ainulindalë (hudba Ainur), Valaquenta (Zpráva o Valar), Quenta Silmarillion (historie Silmarilů) další vyprávění - Akallabêth (Pád Nůmenoru) a vyprávění o prstenech moci a Třetím věku. Kniha je velmi rozsáhlá a složitá a proto jsou některé postavy v tomto obsahu zcela vynechány. Ainulindalë: Eru, Jediný, nebo také Ilúvatar, stvořitel nejprve stvořil, Ainur, Svaté, ti byli jeho potomstvo, měli jeho myšlenky a ti s ním byli dříve, než kdokoli jiný. Jednoho dne Ilúvatar všechny svolal a zjevil jim mocné téma a chtěl aby nyní na toto téma Ainur v souzvuku hráli Velkou hudbu. Každý svými vlastními myšlenkami, každý z nich se orientoval na něco jiného, mimo jednoho, ten měl od všech myšlenek něco. Jmenoval se Melkor a snažil se vplést do této hudby něco, co by zvětšovalo slávu tomu, co bylo přiděleno jemu. Začal pěstovat vlastní myšlenky a vplétat je do hudby. Ilúvatar se to však dozvěděl a pohrozil Melkorovi, že ač je nejmocnějším z Valar, nemůže do hudby vplétat vlastní myšlenky, neboť všechny myšlenky mají původ v něm samotném. Svět byl pojmenován jako Eä, neboli zermě a Ilúvatar svěřil Ainur, že později na zem vstoupí jeho děti. Prvorození a nástupci, tedy elfové a lidé. Arda neboli země, byla vybudována a Valar měli rozepři s Melkorem, který ji chtěl zabrat pro sebe. Ale nechali ho být. Valar, Velcí sami o sobě můžou chodit neoděni, jsou oděni rouchem světa a mohou se před Eldar ukazovat jen když chtějí. Svou podobu, mužskou či ženskou, mají danou již od začátku. A tak když Melkor viděl, co Valar dokázali, začal jim hrozně závidět. Valar připravovali zemi na příchod prvorozených (Elfů), ale Melkor jim jejich dílo ničil a bořil. A tak začala první válka mezi Valar a Melkorem o vládnutí nad Ardou. Ale nakonec byla země vybudována, jak mělo být pro příchod Ilúvatarových dětí. Valaquenta Zpráva o Valar a Maiar Mocnosti Ardy, Velcí se jmenovali Valar. Pánů Valar je sedm a Valier, královen je také sedm. V náležitém pořádku se jmenují: Manwë, Ulmo, Aulë, Oromë, Mandos, Lórien a Tulkas, královny jsou : Varda, Yavanna, Nienna, Estë, Vairë, Vána a Nessa. Melkor se již mezi mezi Valar nepočítá. Manwë, první ze všech králů je pánem říše Ardy, jeho potěšením je vítr a oblaka a všechny vzdušné kraje. Jeho manželkou je Varda, paní hvězd, jež zná všechny končiny Eä. Ulmo je pánem vod, je sám, pohybuje se mezi vodami. Je druhý po Manwëm a než byl postaven Valinor, sídlo Valar, žili v nejužšším přátelství. Přesto miluje Ulmo lidi a elfy a nikdy je neopustil, ani když na nich spočíval hněv valar. Aulë panuje nad všemi látkami ze kterých je vyrobená Arda. Je kovář a mistr všech řemesel. Pomáhal utvářet Ardu. Noldor (jeden kmen elfů) se naučili nejvíce od něho. Jeho manželkou je Yavanna, dárkyně plodů, miluje vše co na zemi roste. Mandos a Lórien, neboli Fëanturi, páni duchů se nazývají podle svého sídla, Námo bydlí v Mandosu a je strážcem domu mrtvých, povolává duchy zabitých. Jeho manželkou je tkadlena Vairë, která obléká svými sítěmi síně Mandosu. Mladší Irmo má své zahrady v Lórienu, je to nejkrásnější ze všech míst na světě, osídlené mnoha duchy. Jeho žena Estë je léčitelka ran a únavy. Nienna, sestra Fëanturi bydlí sama. Zná zármutek a truchlí pro každou ránu, kterou Arda díky Melkorovi utrpěla. Její žal byl dávno vetkán do hudby Ainur a její píseň se měnila v žalozpěv. Bydlí západně od Západu a jen málokdy přichází do Valimaru, kde vládne radost. Tulkas- největší v síle a činech mužské zdatnosti. Libuje si v zápase, měření sil a hodně pomohl Valar ve válce s Melkorem. Jeho ženou je Oromëho sestra Nessa, která je lehká a ohebná. Je rychlá a předběhne vše, libuje si v tanci a tančí ve Valimaru na paloucích nevadnoucí země. Oromë-miluje širé kraje Středozemě a proto přišel do Valimaru poslední. V hněvu je strašnější než Tulkas. Je lovcem netvorů a šelem a miluje všechny stromy, proto se mu také říká Pán lesů. Jeho manželka je Vána, věčně mladá, sestra Yavanny, všechny květiny pučí a ptáci zpívají když jde kolem. Hlavní moc a vážnost jich mělo devět, po odstranění jednoho z nich (Melkora) zbývá osm: Aratar-vznešení Ardy: Manwë, Varda, Ulmo, Yavanna, Aulë, Mandos, Nienna, a Oromë. Manwë je jejich král, ale v majestátu jsou si rovni. S Valar přišli jiní duchové, kteří také začali dříve než svět, jsou stejného řádu jako Valar, ale nižšího stupně. Jmenují se Maiar. Jsou to služebníci Valar. Některá jména ač jsou v knize uvedena uvádět nebudu, jelikož je dílo moc obsáhlé. Jedna z důležitých Maiar je ale Melian, manželky Thingola v Doriathu, matka Lúthien a pramáti Elronda a Elrose. Nepřátelé: Elfové, Noldor nazvali Melkora Morgoth, Temný nepřítel Světa. Byl Manwëho sourozencem, ale prahl po nadvládě a tyranii sobě rovných a po vládě nad Ardou. Mnozí z jeho Maiar mu zůstali věrní a některé další strhl na svou stranu zrádnými dary. Nejstrašnější byli ti, kteří jsou ve Středozemi známi pod jménem Balrogové. Nejstrašnější služebník kterého Melkor měl pocházel z Aulëho Maiar a nazýval se Gorthaur Krutý, jinak známý jako Sauron. Ten byl jen o něco málo strašnější než Melkor, podílel se však na všech jeho zlých plánech, ale na rozdíl od Melkora sloužil jemu a ne sobě. To je vše o Valar, svatých…V tomto díle však vystupují ještě hodně a mají svou velkou úlohu, roto o nich bude později ještě řeč, a tro velmi často. Quenta Silmarillion (historie silmarilů) 1,o Počátku dnů První válka mezi Melkorem a valar začala dřív, něž ještě byla Arda úplně dotvořena. Uprostřed války však přišel na Valar na pomoc Tulkas, jehož řev a smích byly tak silné, že před ním Melkor prchl a opustil Ardu. Dlouho dumal ve vnější temnotě a Tulkase nenáviděl. Tak začali Valar dotvářet zemi. Snažili se uvést pořádek do všeho, co Melkor stihl zničit. utvářeli zemi, hory a moře. Potřebovali však světlo. Aule tedy vyrobil dvě lampy,, Varda je naplnila a Manwe je posvětil. Tyto lampy zavěsili na vysoké sloupy, vyšší než všechny hory světa a jednu, Illuin, pověsili na severu a druhou, Ormal na jihu. A Yavanna mohla konečne zasít semena. Milopvala totiž vše, co roszte. Objevily se tedy rostliny, stormy, a dokonce i zvířata. A tam, ve středu země, kde e stýkalo světlo obou lamp, na ostrově Almarenu , tam si Valr vybudovali své sídlo. A dlouho byli spokojeni. A Manwe uspořádal velkou hostinu, na kterou pbyli pozváni všichni Valar a jejich zástup. Melkor se o všem sdozvěděl a s pomocí všech duchů Ea, které zkazil, překročil Hradby noci a na dalekém severu začal budovat velikánskou pevnost hluboko pod zemí- Utumno. I přesto, že o tom Valar zatím nevěděli, ze severu se rozlévalo zlo a sćelé jqaro Ardy bylo pokaženio. Vše co bylo na Středozemi talk krásné se pokazilo, zeleˇ%n chřadla, řeky se plnily slizem a býlím, vznikaly bažiny, semeniště much aze zvířat se stávali netvoři. To se valar dozvěděli, že Melkor již zase parcuje, a začali hledat jeho skrýš. Ale on naúpadl to, co neočekávali, zbořil obě světla, Illuin a Ormal, země se zalila ničivým plamenem, moře se vzdouvala a tvar země byl pokažen. Tak skončilo jaro Ardy a bylo zničeno první sídlo Valr na Almarenu. Tak valar odešli na západ, vydali se do země Amanu, za Amanskými horami a na nejvyšším vrcholu Taniquetilu, odkud je vidět až na nejvzálenější východ si postavil svůj trůn Manwe. Zde měli tedy Valar své sídlo, za Pelóri (Amanské hory) v kraji Valinoru. Valinor byl líbeznější než prve Středozem, žili zde nesmrtelní a proto vše bylo posvátné, byl to nejlíbeznější kraj, nic nebylo zkažené a nic neusychalo. Když byl Valinor hotový a všichni Valr měloi svá sídla, byl zbudován Valmar, jejich město. A před jeho branou, na vrcholku Ezelloharu (Corollaire) zasadila Yavanna dva semenáčky a začala zpívat. Tu se Valar shromáždili, aby tu píseň slyšeli a ze země začaly vyrůstat dva stromy. Jeden tmavozelený se stříbrnými listy- Telperion, druhý byl svěže zelený s konci listů ze zlaty-Laurelin. Tyto dva stromy se rozzářili každý den na sedm hodin a poslední hodinu bylo vždy světlo tlumenější, to však začal zářit druhý strom, tudíž se vždy v hoduině tlumeného světla jejich záže spojila. Každý den měl tedy na Valinoru 12 hodin. Tak začali dny blaženosti valinoru a začalo také počítání času. Tak vaar čekali na přícho Ilúvatarových dětí - elůfů a lidí. Elfové,prviorzených a nástupců. Elfové dostali od Ilúvatara dar nesmrtelnosti, mohou však zemřít zabitím či žalem, jsou sice nesmrtelní, ale budou zde až do skonání světa, to jejiejich úděl. Zato lidé dostali dar smrtelnosti, jsou zde pouze jeden život, nemusí sdílet se zemí vše až do skonání svtěa. O Aulem a Yavanně Aukle, který ze všech Valar nejlépe tvoří z neživého a opracovává, se tak nemohl dočkat příchodu Prvorozených, že stvořil své vlastní děti-trpaslíky. Eru se to dozvěděl, ale byl milosrdný, dovolil, aby trpaslíci mohli ve Středozemi zůstat. Usídlili se tedy mimo světlo a čekali na příchod Prvorozených, aby mohli vyjít na světlo. Milovali vše, co se dá opracovávat. Yavanna se však nejvíce děsila příchodu Ilúvatarových dětí.Toho, že budou ničit její dílo, tedy rostliny a zvířata. Proto byli vytvořeni Pastýři stromů, tedy enti. Kapitola 3-O příchodu elfů a Melkorově zajetí Když přišli do Středozemě Prvorození, Valar o tom nevěděli. Zato Melkor ano. A chytal je a mučil a udělal z nich strašné plemeno skřetzů. Ale jednou se o tom dáíky Oromemu dozvěděli Valar. Elfové se však Valr zpočátku báli. Mohl za to Melkorův stín, který na středozem doléhal ze Severu. Valar se rozhodli, že na Utumno zaútočí. Napadli ho, porazili a spoutali řetězy. Jeho služebníci před nimi prchali. Středozem se v době těchto bojů otřásala a změnila tvar. Valar se rozhodli, že pozvou elfy do Valinoru. Poslali za nimi tedy Oromeho. Elfové nejprve nechtěli pozvání přijmout a tak došlo k prvnímu dělení elfů. První zástup tzv. Vanyar šli první. Ti nyní sedí ve Valinoru u nohou Mocných a od té doby co odešli nikdy již nepohlédli Středozem. To byli milovaní Manweho a Vardy. Druzí Noldor, hloubavé elfy, ty miluje Aule, vynikají totiž v řemeslůech. Největší zástup šel poslední, jmenují se Teleri. Měli dva pány- Elwëho a Olwëho. Tyto tři rody došli do Valinoru. Byli však i jiní, kteří nebyli zucela rozhodnutí odejit. Těm se říká Moriquendi, temní elfové. Ti byli hlavně z rodu Teleri. Temní se jim říká proto, že nikdy nespatřili světlo ze dvou Valinorských strompů Telperionu a Laurelinu.
 
 

Reklama